Média tvoří náš názor

Jak média vytvářejí veřejné vědomí je zřejmé například v otázce přímé volby prezidenta. Je vlastností našeho volebního systému, že generuje plus-minus vyrovnané složení parlamentu, a tak je poměr sil jen málo odlišný od patu. Kdykoli, kromě prvních voleb Václava Havla (1989, 1990 a 1993), probíhala volba do tohoto úřadu s obtížemi (1992 dokonce zkrachovala). Vždy bylo kolem volby mnoho rozruchu a znechucení, v posledním případě (2008) dokonce i skandálů. To je pravda.Ale podívejme se na výsledky.

Dvakrát byl zvolen V. Havel a dvakrát V. Klaus. V obou případech šlo o kvalitní kandidáty a následně o významné a výrazné prezidenty, kteří dokázali naši politickou scénu vyvažovat a usměrňovat. V příští volbě, pokud by zůstala v rukou zákonodárců, by nejspíš byl zvolen kandidát levice nebo levici blízký. I v tom případě lze očekávat solidního a politicky zralého prezidenta.

Svou vlastní dramatizaci konfliktů kolem volby vyhodnotila média tak, že je nutné zavést přímou volbu. Vzápětí se tento názor stal požadavkem veřejnosti, aspoň podle průzkumů, kde se agentury lidí ptají, zda chtějí nebo nechtějí sami volit prezidenta – 80% procent je pro.

Zajímavé však je, že v průzkumech, kde mají lidé sami od sebe říci, co je nejvíc trápí a co by od politiků chtěli, přímá volba prezidenta nefiguruje. Mezi obavami o práci, nebo o životní úroveň, o bezpečnost a zdraví, o životní prostředí prostě způsob volby prezidenta nikdo nezmíní.

Mezi spontánními požadavky otázka volby nefiguruje, a je tedy jasně vyvolána médii. Média manipulují veřejné mínění čím dál více. V poslední prezidentské volbě například vytvořila z celkem průměrného ekonoma Jana Švejnara téměř globálního experta a během dvou měsíců mu vygenerovala nadpoloviční podporu veřejnosti (z původních sotva 30%). A nebylo to tím, co by kdy kde udělal, za co by se v České republice zasloužil nebo co řekl ale jen a jen tím, jak byl v novinách a televizi traktován.

To je jedna z vážných obav, které z přímé volby prezidenta mám, že ho nebudou volit lidi, ale média, a že média zvolí toho koho si vyberou, anebo spíš kdo jim víc zaplatí za svou propagaci. A peníze nemá jen Bakala, Babiš nebo Kellner, ale také řada novodobých ruských oligarchů.

Na pozadí takového hypotetického černého scénáře mi volba v parlamentu přijde přece jen bezpečnější.