Místopředseda Senátu Oberfalzer: Zlevnit energie pomůže českému průmyslu reforma povolenek a zachování soběstačnosti ve výrobě elektřiny
„V první řadě je na čase přiznat firmám i domácnostem, že neslevíme-li z ambiciózních klimatických cílů, energie nebudou levné, a to jediné, co nám zbývá, je zařídit, aby nebyly extrémně drahé. Obávám se, že Clean Industrial Deal navržený Evropskou komisí je jen kosmetickou úpravou Green Dealu a povede spíš k dalšímu zdražování. Chceme-li českému průmyslu skutečně zajistit přijatelné ceny, musíme pohnout s emisní povolenkou a zároveň udělat vše pro to, abychom zůstali na národní úrovni pokud možno soběstační ve výrobě elektřiny. Pokud se nám nepodaří rychle vybudovat nové řiditelné zdroje, musíme zpomalit odchod od uhlí,“ sdělil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer.
„Zatímco Francouzům se díky jadernému programu v 80. letech podařilo srazit podíl fosilních paliv na výrobě elektřiny z 55,5 % na pouhých 9,5 %, německá Energiewende v letech 2000-2023 snížila tentýž parametr z 64 na 46 %. Nové jaderné bloky nám pochopitelně energie nijak zázračně nezlevní, ale pomohou zmírnit děsivé deficity hrozící po odchodu od uhlí, a tím i zachovat Česku schopnost cenotvorby na trhu s elektřinou,“ vysvětlil senátor Tomáš Třetina.
„V současné době máme 40 % elektřiny z uhlí. Opravdu jsme přesvědčeni o tom, že jsme schopni tento podíl rychle nahradit? Jednou nejspíš ano, ale dokud se nám to nepodaří, měli bychom si na mezinárodní úrovni vyjednat nejrůznější výjimky, abychom zachovali akceschopnost Česka,“ doplnil senátor Martin Červíček.
„Ceny energií se budou do značné míry odvíjet od toho, jak budeme úspěšní v plnění dvou domácích úkolů, které máme v souvislosti s koncem uhlí: využít část krajiny po těžbě k rozvoji moderní energetiky a zajistit náhradu ve výrobě elektřiny a tepla. Budeme-li však naplňovat milníky Green Dealu a Fit for 55, tak se obávám, že to, po čem volá název této konference, tedy levné energie pro český průmysl, opravdu mít nebudeme,“ řekl senátor Jan Paparega (akt. k 21. 5.).
„Tlak na reformu emisních povolenek je naše priorita. Je třeba především zavést cenové stropy, vyloučit z obchodování spekulanty, kteří vůbec nevypouštějí emise CO2, a také ochránit energeticky náročný průmysl, tedy výrobu oceli, cementu, plastů a hnojiv. V českých klimatických podmínkách nás obnovitelné zdroje energie (OZE), které vnímám jako vhodný doplňkový zdroj, nespasí. Při započtení akumulace pak OZE nevychází ani jako nejlevnější zdroj,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Frélich.
V druhém bloku si senátoři a pozvaní hosté vyslechli odborné přednášky od expertů na energetiku a průmysl. Generální ředitel České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Martin Durčák vysvětlil, jak funguje trh s elektřinou: „Evropská hodnocení provozovatelů přenosových soustav ukazují, že trh je v evropské energetice zásadní pro udržení stability. V současnosti se však potýká s důsledky špatně nastavených mimotržních mechanismů. To vytváří v celém sektoru nejistotu, která nepřeje velkým soukromým investicím. Nové podpůrné mechanismy je třeba nyní nastavit tak, aby nedeformovaly tržní signály.“
Dopady odchodu od uhlí na ceny elektřiny a tepla nastínil prezident skupiny Sev.en Česká energie Luboš Pavlas. O dekarbonizaci těžkého průmyslu pohovořil generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Seminář uzavřel bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal zamyšlením nad různými cestami, jejichž cílem jsou právě levné energie pro český průmysl.
