Proč referendum o euru

Ilustrační foto: pixabay.com

Součástí podmínek našeho vstupu do EU byla povinnost přijmut euro. Skeptici již tenkrát upozorňovali na možné ekonomické dopady členství v eurozóně. Oddělení fiskální politiky od monetární přináší pro národní ekonomiky rizika. Pro postkomunistické ekonomiky je taková svázanost přímo ochromující.

V době našeho vstupu bylo euro stabilní měnou a plnění makroekonomických ukazatelů (maastrichtská kriteria) bylo pro členské země absolutní dogma. Jenže za pár let se kriteria rozvolnila, protože to potřebovalo Německo a Francie, a za několik dalších vyšel najevo řecký podfuk. Dnes zcela jasně vidíme, že euro není tak stabilní, jak bylo projektováno, a že EU není schopna uhlídat podmínky jeho stability. Zkrátka eurozóna dnes zdaleka není tou, kterou bývala v roce 2004.

Pokud se v průběhu hry změnila pravidla tak zásadně (po Řecku vlastně jako by neplatila už žádná), není možné trvat na dohodách, které byly uzavřeny za pvodních podmínek. Je správné, aby Česká republika požadovala stejnou výsadu, jakou má např. Dánsko, Švédsko nebo Vleká Británie, a vybojovala si právo rozhodnout o euru lidovým hlasováním.

Četí občané se už několikrát museli uskromňovat, aby se národní ekonomika udržela v jakýchs takýchs mezích. Nikdo nám při tom nepomáhal. Nechme lidi říct, zda chtějí vstoupit do klubu, kde se zodpovědní skládají na nezodpovědné a chudí pomáhají k blahobytu bohatým.