Novoroční rozhovor pro Podbrdské noviny

Novoroční rozhovor se senátorem

Vloni jsme vánoční rozhovor se senátorem Jiřím Oberfalzerem nestihli, a tak vyšel jako novoroční. Se zájmem jsem se do něj začetla a zjistila, že mnohé v něm vyřčeno bylo téměř prorocké, např. o důvodech popularity stran jednoho muže nebo o předvolební taktice dnešního prezidenta. I jako laik jsem se podivila jeho politické prozíravosti. Takže po posledním doplnění Senátu o nové senátory jsem se ani nedivila, když byl zvolen místopředsedou Senátu. Právě toho se týká má první otázka:

* Kde úřaduješ, ať už v regionu, či v Senátu? Kde tě lidé najdou? Předpokládám, že je to nejenom změna postu či funkce, ale také kanceláře a náplně tvé práce…

Kancelář v obvodu mám stále na stejném místě, je to náměstí Marie Poštové v Berouně. Kontakty na asistenty jsou uvedeny na stránkách Senátu a na mých stránkách na internetu. V Senátu jsme se s mým týmem přesunuli do kanceláře po Jaroslavu Kuberovi. Pokud jde o náplň, není nijak konkrétně předepsaná, ale s ohledem na kariéru a zaměření místopředsedů očekávám, že se Jan Horník bude věnovat komunální a regionální politice, Jiří Růžička školství, Milan Štěch otázkám práce a sociálních věcí. Miluše Horská sociální péči. Já se chci zaměřit na obecně politické a ústavní otázky, zejména na obranu demokracie a lidských práv, na vědu a školství a také kulturu.

* Stihneš se při práci v Senátu věnovat i regionu, spolkům, občanům atd.?

To dělám celou dobu svého mandátu a budu v tom pokračovat. Naprostou stálicí je moje podpora dobrovolným hasičům, dobročinným spolkům a obecně prospěšným organizacím. Také budu nadále podporovat kulturní akce v našem regionu (například z popela povstalé Berounské Letorosty, Dixieland v Dobřichovicích, Portu v Řevnicích, krásnou akci základních uměleckých škol ZUŠ open apod.). Jen pro informaci: v loňském roce jsem poskytl zhruba 160 tisíc korun na darech do celého mého regionu. Tradičně zvu do Senátu školy, kluby důchodců a svazy tělesně postižených nejen k prohlídce Valdštejnského paláce, ale samozřejmě k besedě. Debata je vždy velmi otevřená a aspoň pro mě přínosná.

* Vlastně máš ve svém dalším, již třetím volebním období za sebou dva roky. Čtyři jsou před tebou. Doposud jsi byl ve výboru pro média. Jako místopředseda Senátu máš jistě na starosti některou oblast. Co to je?

Vedl jsem asi 8 let komisi pro média, pak jsem byl členem Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a předsedal Mandátovému a imunitnímu výboru.

O svém zaměření ve funkci místopředsedy Senátu jsem už mluvil. Konkrétní akce se teprve krystalizují. K povinnostem místopředsedy také patří řízení schůze Senátu.

Budu rovněž muset reprezentovat Senát na různých pietních nebo slavnostních akcích. Tento týden jsem se například zúčastnil odhalení pamětní desky Jana Palacha v Karolinu. Letos bude také 80. výročí nacistické okupace České republiky, jeho připomenutí chci rozhodně podpořit osobní účastí na nejrůznějších akcích.

* Předseda Senátu pan Kubera se vyjádřil ve smyslu, že prezident by Senát rád zrušil, ale ono je to naopak – prezidenta může odvolat Parlament a Senát. Je to tak?

Ano, Ústava to umožňuje. Není to ale tak jednoduché, ani není v zájmu stability státu, aby to bylo jednoduché. Ústava dovoluje odvolat prezidenta jen

pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku. Přitom velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů, musí být také vysloven souhlas Poslanecké sněmovny a k tomu je třeba třípětinová většina všech poslanců.

Dostáváme výzvy občanů k podání žaloby na prezidenta, dokonce nedávno vznikla petice v tom smyslu, ale řádných důvodů k opodstatnění takové žaloby se nedostává. Prezident hodně napíná trpělivost veřejnosti, hraje si s Ústavou, nerespektuje ústavní zvyklosti a některé jeho kroky skutečně hraničí se svévolí, ale je rozdíl mezi slovy a činy. Byli v Senátu kolegové, kteří oslovili ústavní experty, ale žádný neshledal v konání prezidenta naplnění skutkové podstaty pro žalobu.

* Před rokem jsem se ptala na to, co říkáš proruské orientaci našeho prezidenta. Tehdy jsi to přičítal předvolební taktice, avšak co dnes? Jak to vidíš po roce prezidentova účinkování?

Proruská i pročínská orientace prezidenta je dnes zjevná. Ukazuje se, že nejde jen o účelové volební konání. Mám obavu, že tyto jeho postoje jsou splátkou za pomoc v kampani. Myslím, že v tomto jde prezident proti zájmům republiky. Určitě to neposiluje naše mezinárodněpolitické postavení mezi západními demokratickými spojenci. Je mi to líto. Když vzpomenu na prestiž, jakou nám na mezinárodním poli vydobyl Václav Havel, mrzí mě, kam jsme se posunuli od té doby.

* Na naší politické scéně se odehrálo za ten rok mnohé. Co je podle tebe nejhorší a co nejlepší?

Po dlouhém martyriu vznikla menšinová vláda s podporou komunistů. To mě netěší, protože už můžeme pozorovat, že KSČM částečně určuje vládní agendu. Také souručenství prezidenta Zemana a Andreje Babiše pokládám za ohrožení demokracie ve smyslu našich parlamentních zvyklostí.

Důležité však je, jak tento stav věcí hodnotí lidé. V tomto směru mě naplňuje optimismem výsledek podzimních voleb, v nichž uspěla opozice. Zejména v Senátu.

* Jsi s prací Senátu spokojený? Nebo je něco, co se ti vůbec nelíbilo? Ev. naopak líbilo?

Při kolektivním rozhodování nemůže být člověk trvale spokojen. Poměry sil se v Senátu od posledních voleb změnily, ale předchozí většinová koalice ČSSD, KDU-ČSL a ANO přijala řadu usnesení, s nimiž jsem nebyl spokojen. Je to „bohužel“ podstata demokracie, že rozhoduje většina. To ale říkám v legraci. Jsem bytostný demokrat a tyto principy plně respektuji.

* V loňském roce na podzim byly komunální volby. ODS si dost polepšila, přesto však na mnoha místech šla do opozice, ev. do koalice s hnutím ANO. Co je podle tebe pro ni lepší?

Zejména na komunální úrovni (ale pro kraje to platí také) rozhodují konkrétní lidé. Jejich důvěryhodnost a blízkost programů by měla být prioritou, ideové zaměření až věcí druhou. Důležité jsou také otázky mravní.

Koalice s hnutím ANO na vládní úrovni nebo třeba v Praze jsou zatím nepřijatelné. Ve vládě z důvodu trestního stíhání premiéra, v Praze zas třeba díky nekompetentnosti delegovaných osob. Ani paní Krnáčová, ani pan Stuchlík nemají schopnosti k vedení tak složitého celku, jakým je naše hlavní město. V Praze se vytvořila jakási středo-levicová koalice a ODS skončila v opozici, stejně jako ANO.

Ale to neplatí obecně. Takže při splnění výše zmíněných programových a etických podmínek je leckde koalice s ANO v dlouhodobém zájmu a ku prospěchu města, případně kraje.

* A teď opusťme politiku. Byl jsi v poslední době na nějaké zajímavé kulturní události? Čím tě oslovila?

Nebylo moc času, povolební jednání v Senátu, kterých jsem se účastnil, zabrala hodně mé kapacity a trvala nezvykle dlouho. Občas zajdu na nějakou premiéru. Poprvé v životě jsem například byl na Libuši v Národním. Také jsem viděl skvělý koncert Ivana Klánského a jeho synů v Rudolfinu. Ale celkově toho moc nebylo.

* Udělala společnost za minulý rok posun? Kam?

Společnost se tak trochu odevzdala vládnímu populismu. Všeobecné „rozdávání“ na lidi zabírá. Ve společenské debatě vítězí podružné mediální kauzy, více se zabýváme dneškem než budoucností. Mediální prostor splasknul a objektivní informace a alternativní názory se odstěhovaly na internet. Je ale také vidět nemalou aktivizaci občanské společnosti.

Mám radost, že je více vidět a slyšet skupiny obyvatel, kterým jde o principy a mravní zásady. V tom jsme od Havlových dob hodně polevili.

* Jak vnímáš kauzu kolem Čapího hnízda a pana Babiše? Je to mediálně nafouknutá bublina, nebo na „každém šprochu – pravdy trochu“? Poněkud se v tom, myslím, normální občan ztrácí…

Byl to klasický podfuk, který prasknul. Ať se Andrej Babiš vymlouvá, jak chce, podvod to byl. V mezičase ovšem on sám i jeho lidé čistí prostor. Tak třeba Středočeský kraj v čele s hejtmankou vyřadili dotaci z operačního programu. Tím vlastně odklonili problém. OLAF jasně konstatoval, že jde o porušení dotačních pravidel, ministryně financí udělala podobný krok jako Středočeské ANO.

Tomu se říká zametání pod koberec. A. Babiš, už jako premiér, penetruje policejní kruhy, odvolání ředitele GIBS, výměna policejního prezidenta, to vše vede k odtažení pozornosti od kauzy. Za nějaký (nedlouhý čas) bude kauza odložena, to je více méně zřejmé. A pan Nesnídal bude brzy hledat práci.

Tak to je ta protikorupční síla ANO: vyšetřovat se bude jen to, co A. B. dovolí nebo přikáže.

Vše, co se kolem Čapího hnízda odehrálo (včetně rodinných afér), by vedlo v minulosti k odvolání premiéra. ANO může všechno a nic se neděje.

Připomínám pád Nečasovy vlády, který už léta řeší soudy. Zatím se neprokázalo nic a taky se kromě kabelek nic neprokáže. To je příklad, že pod vládou ANO už neplatí padni komu padni…

* Na závěr prosím o tvé přání občanům k Vánocům a do roku 2019. Vloni jsi přál všem dobrou vůli. Nejsem si jistá, zda si tvé přání vzali k srdci…

Ale já bych řekl, že většina lidí dobrou vůli má. Pokud se budeme řídit zdravým rozumem a nebudeme věřit nesplnitelným slibům, můžeme mít v duši klid. Hospodářství se daří, tak bylo možné přilepšit velkým skupinám zaměstnanců a důchodcům. Zlepší se i materiální podmínky znevýhodněných, rodin a dětí.

Tak kromě toho nejdůležitějšího, což je zdraví, přeji všem, aby nám ta konjunktura ještě pár let vydržela, aby se společnost stabilizovala v těchto zlepšených materiálních podmínkách a abychom se zase o kus přiblížili Západu.

* Děkuji za rozhovor a Senátu přeji jistotu pojistky demokracie v naší zemi.

Marta ŠeVac