Senát chce přísnější tresty za týrání zvířat a množírny, zákon vrátil poslancům
Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat a provozování množíren. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy i za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení. Novelu musí znovu posoudit poslanci. V prosinci sněmovna zpřísnění trestů odmítla. Schválila pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy. Zpřísnění trestů v duchu původního poslaneckého návrhu horní komora schválila na podnět svého zdravotnického výboru velmi těsně, když pro bylo 39 ze 74 přítomných poslanců a potřeba bylo nejméně 38 hlasů. Předseda senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podobně jako právníci z řad poslanců namítal, že zpřísněné tresty budou shodné jako sankce za týrání lidí a ničemu nepomohou. Účinnější by podle Antla bylo lépe využívat dosavadní tresty včetně pokuty až do půl milionu korun.
Krátce jsem k tomu včera na plénu také vystoupil a mj. jsem řekl: „Pravda, že za některé způsoby chování vůči zvířatům by bylo možná nejlepší uložit trest, aby musel pachatel podstoupit totéž. Má to sice takový středověký charakter, ale některé záběry, které vídáme v televizi z takových různých „provozů“ mě k těm myšlenkám ponoukají. Nejde to, tak bohužel. Ale musel jsem si vzpomenout, že i já jsem byl malý chlapec a byli jsme takoví venkovští uličníci. A zvířátka jsme taky trápili. Tak byly to mouchy a housenky a nerad bych, aby mi někdo vracel to, co jsme prováděli… Taky jsme si „hráli“ se žábami. A už jsem dvakrát byl na kolonoskopii, takže v tom smyslu mi to bylo vráceno… (Pobavení v sále.) A dvakrát, a myslím, že si to zasloužím ještě alespoň jednou…
Já myslím, když jsem poslouchal tu rozpravu, že největší problém není výše sazeb, zda je dostatečně odstrašující nebo ne, ale nejhorší je nečinnost kompetentních úřadů. Prostě nečinnost. Měli jsme tady vzácného moudrého kolegu Juru Pospíšila, z jižních Čech, z Budějovic, a ten vždycky říkal, to je zajímavé, jak my máme ve zvyku, když něco nefunguje, tak to dělat ještě intenzivněji a ještě intenzivněji, až to bude fungovat. No slyšíte sami, že to je trochu nerozumné.
Tak já jenom vznáším otázku a nežádám odpověď, zdali to zpřísnění prostě nebude jenom takový výstřel do tunelu, kdy nečinnost kompetentních institucí i při vyšších sazbách vede k úplně stejnému výsledku. To znamená k ničemu. Nicméně tím nechci říct, že nepodpořím nějakou formu této iniciativy, a opakuji, že zvířátka mám rád a za své dětství se stydím.“