Mariánský sloup v Praze obohacen o nová tři sousoší: Moudrost, Mírnost, Statečnost

U příležitosti slavnostní mše u mariánského sloupu spojené s požehnáním tří nových sousoší byl jako čestný host požádán o slovo pan místopředseda Jiří Oberfalzer, který přítomné oslovil následující řečí:

„Mariánský sloup připomíná hrdinství našich předků, kteří hájili své město na samém sklonku ničivé třicetileté války v roce 1648 před loupeživou švédskou soldateskou. Staré a Nové Město odolávalo déle než čtyři měsíce s minimální vojenskou posádkou: pouze měšťanskou domobranou a studentskou legií, včetně pražských židů. Císař Ferdinand III. Jejich statečnost ocenil: polepšil oběma pražským městům znak a do otevřené brány znaku Starého Města vložil obrněnou paži s mečem, jak ji můžeme dodnes vidět na znaku hl. města Prahy. Konšelům a radním pak přiznal oslovení „slovutní páni“ a celkem 224 osob bylo do „stavu vladyckého vyzdviženo “.

Jezuita P. Jiří Plachý, kaplan studentské legie, učinil se svými druhy slib, že pokud se jim podaří město uhájit, „postaví Matce Boží uprostřed rynku sloup“, k čemuž posléze císař „milostivě ráčil přivoliti“ a spolu se značnou částkou stavbu založil.

Staroměstský mariánský sloup byl mnohokrát poškozen, ničily ho přírodní živly, deště, bouře i mráz, poškodili jej dělníci při stavbě lešení k opravě, ale i dělostřelecký úder během pruského obléhání Prahy v r. 1757. Místo sousoší na jihozápadním nároží pak zůstalo sto let prázdné.

Nejhorší zásah do osudu sloupu ovšem přinesly události po vyhlášení samostatnosti Československa v listopadu 1918, kdy byl úplně zdemolován.

Letošní svátek Nanebevzetí Panny Marie, kdy se po slavnostní mši koná shromáždění právě u mariánského sloupu poskytl příležitost, aby pražský arcibiskup Jan Graubner požehnal třem novým sousoším: Moudrosti, Statečnosti a Mírnosti od akademických sochařů Petra Váni, Jiřího Kačera a Petra Siegla, které nově zdobí podstavec Mariánského sloupu. Chybí už jen socha Spravedlnosti, kterou dokončuje sochař Vojtěch Adamec.

My, v Dolním Poberouní, jsme zvláště hrdi na to, že náš soused a spoluobčan Petr Váňa z Karlíka se stal vůdčí osobností obnovných prací a často zcela bez honoráře realizoval významnou část prvků této památky, mj. provedl se svým bratrem většinu kamenických prací, vytvořil kopii sochy Panny Marie, která je umístěna na sloupu, obstaral kámen a vytesal šestimetrový dřík a nakonec vyrobil i kopii sousoší Moudrosti.“