Etika a integrita ve veřejné správě
Konference k etice a integritě veřejné správy se uskutečnila v rámci řešení projektu tří akademických pracovišť (Národohospodářský ústav AV ČR, VUT Brno a Mendelova univerzita) věnovaného této problematice. Záštitu nad konferencí převzal předseda Senátu J. Kubera a hostil ji místopředseda Jiří Oberfalzer, který ji i zahájil.
Cílem bylo jednak diskutovat výsledky empirického výzkumu provedeného v ČR, jednak seznámit se s relevantními zkušenostmi ze zahraničí. Informace podaná náměstkem ministerstva vnitra pro státní službu J. Postráneckým v podobě zkušeností s implementací zákona o státní službě a připravované revizi etického kodexu státních zaměstnanců vytvořila potřebný rámec. Inspirativní bylo porovnání poznatků se zjištěními slovenských představitelů Rady vlády SR pro státní službu, kteří uskutečnili rozsáhlý výzkum v orgánech slovenské státní správy. Existují sice rozdíly ve vnímání největších etických problémů v obou zemích (zatímco na Slovensku se ukazuje jako největší nešvar klientelismus a favorizování politických stran, v ČR jde především o formální plnění úkolů, naplňování představ nadřízeného bez ohledu na to, co je správné, upřednostňování osobního zájmu před zájmem veřejným), ale státní úředníci v obou zemích volají po etickém leadershipu a působení dobrým příkladem ze strany vedení a po otevřené diskusi k etickým problémům. Slovenští úředníci přikládají zásadní význam působení prostředí včetně dodržování přijatých standardů v celé společnosti, čeští úředníci kladou do popředí osobní postoje a přesvědčení a považují je dokonce za významnější než pravidla nastavená v rámci organizace.
Velmi zajímavé závěry přinesl výzkum prováděný ve slovenském soukromém sektoru, který zkoumá i pohled slovenských podnikatelů na státní správu. Slovenské podnikatelské subjekty identifikují jako hlavní neetické praktiky na straně státu korupci, porušování vlastních pravidel, podléhání vlivu zájmových skupin směřujícího proti veřejnému zájmu, poskytování účelových daňových úlev, stimulů a dotací či účelové zveřejňování informací. Koordinátorka výzkumu A. Remišová zdůraznila antagonismus mezi podnikatelskou sférou a státem a nepochopení samotné podstaty a významu podnikání jako společenské instituce demokratické společnosti, které se vyskytuje na straně státu, podnikatelských subjektů, profesních sdružení, médií i široké veřejnosti.
Zástupce OECD J.B. Terracino představil hlavní prvky systémového přístupu, který byl koncipován s ohledem na osvědčené praktiky ve světě a je v současné době doporučován členským státům. Tento přístup na rozdíl od dříve preferovaného robustního zavádění kontrolních mechanismů spojuje jak dodržování stanovených pravidel a sankcionování jejich porušování (compliance), tak i proaktivní etiku. J.B. Terracino se soustředil zejména na problematiku korupce. V této oblasti sice konstatoval jisté zlepšení v ČR, ale zároveň poukázal na značný potenciál např. v oblasti žádoucí regulace lobbingu.
Předseda evropské sítě pro etiku v podnikání (EBEN) G. Demuijnck se zaměřil na úlohu konkurence, jejíž neexistence ve veřejném sektoru je na jedné straně výhodou, na druhé straně nevýhodou ve srovnání se soukromým sektorem. Argumentoval tím, že v soukromém sektoru může vést ty subjekty, které v soutěži ztrácejí, k porušování norem a standardů etického jednání. Zároveň ale, a to především, stimuluje a udává směr. Zabýval se utvářením etické kapacity jednotlivců i kolektivů, pro něž je zásadní existence fóra, na němž lze na etické problémy upozornit a jednat o nich. Vyzdvihl též význam férového rozložení odpovědnosti za etickou problematiku mezi členy organizace.
Konferenci uzavřela P. Foster Back, ředitelka Institutu pro podnikatelskou etiku z Londýna IBE, který již od roku 1986 propaguje vysoké standardy podnikatelského jednání, zabývá se výzkumem, vzdělávání a prostřednictvím publikací šíří dobré praktiky. P. Foster Back se věnovala významu důvěry, procesům, jimiž se vytváří a jak funguje. Důvěra je jednak výsledkem etické kultury, jednak jejím důležitým prvkem. Organizace je považována za důvěryhodnou, pokud se chová čestně a férově. Organizace, která bere etiku vážně musí budovat důvěru na pracovišti i ve vztahu ke svým stakeholders. Důvěra a reputace jdou ruku v ruce.
