K návrhu zákona o státních svátcích – 17. listopad

Děkuji, paní předsedající, paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové. V roce 2000 byl schválen PČR státní svátek 17. listopadu jako Den boje za svobodu a demokracii. Já jsem si našel důvodovou zprávu k tomuto rozhodnutí. Rád bych vám z ní odcitoval. Státní svátky každého státu mají vyjadřovat základní milníky, kterými se ubíral vývoj státu do jeho současné podoby. Mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost. Z tohoto hlediska je dosavadní výběr státních svátků téměř dokonalý. 5. červenec, 6. červenec, 28. říjen, 8. květen. Schválením 17. listopadu jako státního svátku dovršíme tuto řadu o svátek boje za svobodu a demokracii a oceníme přínos mladé generace, který spojuje obě výročí, která se k tomuto dni váží.

Už v důvodové zprávě je jasně řečeno, že tento státní svátek a jeho symbolika se vztahuje k oběma významným událostem, které se v našich dějinách staly, ať to bylo v roce 39, nebo v roce 89.

Myslím si, že nikdo nepopírá úlohu studentů, jak v tom prvním, tak v tom druhém. Ten druhý případ z roku 89 využil to datum, protože mohl získat k takovému datu povolení uspořádat shromáždění, v podstatě ovšem jak v roce 39, tak v roce 89 demonstrovali studenti, ale i jiní občané za svobodu a za demokracii. Myslím si, že Mezinárodní den studenstva není dějinnou událostí. Ten byl symbolicky stanoven na to datum s ohledem na události roku 39. Nechme stranou všechny konotace, které později k tomu byly přilepeny nebo se vynořily. Ale Den studentstva není dějinná událost. Myslím si, že je správné se podržet toho vztahu k významu těchto dvou událostí. A to byl vždy boj za svobodu a demokracii, jak v roce 39, tak v roce 89. Já si myslím, že přídomky a další dovětky jsou tam zcela zbytečné. Opakuji se, je zcela na nás, abychom nezapomněli připomínat obě historická období, ve kterých toto datum sehrálo klíčovou roli.