Rozhovor senátora pro Kurýr

Sledujete situaci v berounské organizaci ODS? Připadá mi, že je na tom ještě hůř, než je republikový průměr.

Tu situaci samozřejmě sleduji. Když přišel dlouholetý berounský lídr Tomáš Havel na jaře 2011 o post starosty, došlo k ochromení a následnému zborcení konstrukce této místní organizace, která na jeho osobě byla dlouhodobě postavena. Tomáš nakonec ze strany úplně odešel. A konsolidace odéesky v Berouně se právě teď dostává do závěrečné fáze. Je potřeba najít nové vůdčí osobnosti a začít standardně pracovat. Hlavním úkolem je samozřejmě uspět v komunálních volbách. Aktuálně není situace pro ODS nijak dobrá v Berouně, ani celkově. V politice se ale mohou věci rychle měnit. Český volič momentálně experimentuje s řadou nových uskupení a dá se předpokládat, že ta se budou etablovat i v komunální politice. A my musíme voliče přesvědčit, že mu tradiční konzervativní pravicová strana stále má co nabídnout.

Vaše strana získala v Berouně po minulých komunálních volbách šest mandátů. Kdybyste si měl zavěštit, kolik byste tipnul křesel po letošních volbách?

Jistě ode mne nečekáte, že tady budu házet ručník do ringu. Cokoli pod šest je samozřejmě neúspěch. Ale důležitější než počet mandátů bude, jestli uděláme pro dobrý výsledek maximum možného.

Barvy ODS hájili na volitelných místech komunální kandidátky v Berouně vždy výhradně členové strany. Nepomohly by tváře z řad sympatizujících nestraníků?

Obecně to nevylučuji, ale zatím jsme si v Berouně opravdu vystačili s vlastními členy. A těch máme naštěstí pořád dost. Rozhodně bych nepovažoval za dobré, aby byl na špičce kandidátky nestranický lídr.

Zcela jinak to vypadá v sousedním Králově Dvoře. Nemůže být, s ohledem na současnou společenskou situaci, pro jinak úspěšného starostu Petra Vychodila problémem jeho úzké spojení s Občanskou demokratickou stranou?

Řekněme, že mu spojení s ODS v dané situaci nijak zvlášť nepomůže. Jeho volební výsledek bude především obrazem jeho schopností a odvedené práce na pozici starosty. Odéeska pro něj tentokrát nebude velkou přidanou hodnotou.

Na druhé straně, když v roce 2012 Petr Vychodil kandidoval do krajského zastupitelstva, tak jsme v Králově Dvoře vyhráli. Byli jsme jediné větší město v regionu, kde se naší straně podařilo zvítězit. To mě opravňuje k názoru, že jeho osoba je vnímána daleko více jako pracovitý starosta, než jako čistě stranická persóna.

Chyběl vám na Nový rok projev pana prezidenta?

Nechyběl. Možná by mi chyběl projev některého z jeho předchůdců, ale v daném případě mi to nijak nevadilo.

Dovedete si představit, že by se podobně jako prezident, tedy přímou volbou, volili i starostové?

Já to nepovažuji za šťastné. Přesněji řečeno za nešťastné bych považoval, kdyby se to udělalo stejně jako s prezidentem. Tedy že se jen změní způsob volby, ale nijak se neupraví pozice a hlavně kompetence. Proto jsem také přímou volbu prezidenta nepodporoval. Udělat totéž na úrovni obcí by bylo strašnou chybou.

Můžeme přemýšlet o tom, že budeme volit starostu jako silného lídra. Něco na úrovni amerického prezidenta. Ten pak ale musí mít dostatečně silné pravomoci a daleko více věcí by měl mít možnost rozhodovat sám. Bez souhlasu rady nebo zastupitelstva.

Ano, pojďme se bavit o tom, že by se volili starostové přímo. Mně to z principu nevadí. Ale pak je k tomu „A“ bezpodmínečně nutné říct dopředu i „B“. Tedy to, jak se změní způsob řízení měst a obcí, jakým způsobem se přímo volenému starostovi rozváží ruce, aby mohl silný mandát od voličů dostatečně využít v každodenním řízení a rozhodování.

Budou následující volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017,  nebo společně s euro volbami již letos na jaře?

Určitě není vyloučeno, že funkční období této vlády, potažmo sněmovny, nebude úplné. Tedy že skončí dříve, než za čtyři roky. Pro Sobotkovu vládu bychom možná mohli hledat analogii u vlády Špidlovy. Ten jako premiér neskončil proto, že by něco vyvedl, ale proto, že sociální demokraté začali ztrácet voličskou podporu. A to v důsledku okleštěných možností pro uplatňování vlastního volebního programu.

Bohuslava Sobotku čeká něco podobného. On v této koalici nebude schopen viditelně naplňovat očekávání svých voličů. To se projeví na výsledku jarních evropských a podzimních senátních a komunálních voleb a bude tu první varování.

Pokud dojde k předčasným volbám, a já neříkám, že si to přeju, nebude to dříve, než za dva roky. Já bych to ale rozhodně nechtěl. V posledních letech jsme se navolili až dost a přitom to nevedlo k žádným významným pozitivním posunům. Ztrácí se čas, energie i peníze a zemi to rozhodně neprospívá.

Kdyby byl před prezidentskou volbou v roce 2012 výběr kandidáta ODS do souboje o Pražský hrad na vás, kdo by jím byl?

Myslím si, že to jednoznačně měla být Mirka Němcová. A považuji za velké neštěstí a její politický přehmat, že tu kandidaturu nezvedla. Primárky, ve kterých se rozhodovalo mezi Tošenovským a Sobotkou, nakonec navštívilo okolo dvaceti procent členů strany. To znamená, že je ta volba vlastně vůbec nezajímala. Já Přemka Sobotku osobně dobře znám a považuji ho za dobrého politika. On ale nedokázal zaujmout ani členy vlastní strany. To je samozřejmě špatně.

Neříkám, že by Mirka Němcová vyhrála, ale určitě by její výsledek byl důstojný, myslím, že srovnatelný s Jiří Dienstbierem. Možná by měla šanci i na účast ve druhém kole.

Budete účastníkem volebního kongresu ODS. Máte už svého favorita na nového předsedu strany?

Myslel jsem si, že by nebylo špatné, kdyby předsedkyní byla Mirka Němcová a prvním místopředsedou Petr Fiala. Mirka je solidní a respektovaný politik a i v té bídě, kterou jsme zaznamenali v posledních volbách, ona byla třetí nejvíce preferovaný kandidát do sněmovny ze všech.

Bylo by to dobré i z určitého vděku za to, že se v opravdu složité situaci ujala lídrovství. A Petr Fiala by byl výborný partner, který by pomáhal ve formulaci vizí a ideových plánů. Nicméně nemohu nevidět, že zatímco Petr Fiala osobně objel všechny regiony, tak Mirku Němcovou není ani vidět, ani slyšet. Tak nevím. Skoro si myslím, že touto neaktivitou v předkongresovém období vlastně sama rozhodla.

Já budu na samotném kongresu samozřejmě bedlivě sledovat, jak se kdo bude o předsednictví ucházet. Ale kdybych měl volit teď hned, bude to Petr Fiala.

Na rozdíl od funkce prezidenta není mandát senátora omezen pouze dvěma po sobě následujícími obdobími. Přemýšlel jste již o tom, zda se za tři roky budete opět ucházet o křeslo ve Valdštejnském paláci?

Přemýšlím o tom od okamžiku svého zvolení do druhého období. A zatím se kloním k tomu, že to zkusím.

Jak se vyrovnáváte s tím, že se věnujete jedné z nejméně uznávaných profesí?

Žebříčky společenského respektu jsou nemilosrdné a o politicích se říká, že jsou na předposlední příčce. Za námi jsou už jen uklízečky. Často si kladu otázku proč. Uklízení je přece důležitá, náročná a navíc špatně placená práce. Když máme být za ty „gaunery“, jak nás většina lidí vnímá, tak proč nemáme být rovnou poslední.

To byl pochopitelně pokus o vtip. Samozřejmě, že je příjemnější dělat profesi, pro kterou si vás budou lidi vážit. Já jsem ale přesvědčen, že i v politice je většina slušných lidí. Konkrétně v Senátu, jehož jsem členem, má naprostá většina členů za sebou úspěšnou profesionální kariéru mimo politiku.

Proč má tedy česká politika tak malou samočisticí funkci?

Hlavní potíž je ve volebním systému. Já jsem velkým zastáncem přímé, chcete-li většinové volby poslanců. Všimněte si, jak málo je průšvihů v Senátu. Proč? Protože je jasné, že senátorem v Berouně je Oberfalzer a senátorem v Teplicích je Kubera. A když Kubera nebo Oberfalzer udělají průšvih, tak to každý ví. Volič si řekne, náš senátor dělá ostudu.

Když udělá průšvih nějaký poslanec, tak se zpravidla nic moc neděje. Volič si totiž nemůže říct, „to je ten, můj“, protože volí celou skupinu poslanců. A právě přímá odpovědnost vůči voliči má na politiky i politiku velký očistný dopad.

Zasloužili by si obyvatelé Berouna a Králova Dvora jako kompenzaci za „soužití“ s dálnicí D5 bezplatný průjezd vozidel mezi exity na svém území? Bývalý starosta Berouna Besser nedokázal toto privilegium obhájit ani z pozice ministra.

Dálniční průtah Berounem a Královým Dvorem je dílem minulého režimu a je otázkou, zda by dnes něco takového vůbec bylo možné postavit. Jedná se opravdu o brutální zásah do života obou měst. Když už tu ale dálnice je, měla by být samozřejmostí možnost jejího využívání pro dopravní obslužnost bez jakéhokoli zpoplatňování. To je věc, která by se určitě měla znovu vybojovat.