Mene Tekel – konference Právo na právo

Včera jsem zahajoval konferenci s názvem Právo na právo v rámci festivalu Mene Tekel. Mé vystoupení obsahovalo následující myšlenky:

Ačkoli si totalita může sepsat své vlastní zákony a ustavit nespravedlivé soudce, přesto i nadále musí sahat k bezpráví. Bytostným nepřítelem a ohrožením je jí totiž svoboda, svobodné počínání člověka, které se nikdy nedá svázat žádnou doktrínou. Jistě pamatujeme totalitní princip, že co není dovoleno, je zakázáno. Bezpráví patří ke komunismu neoddělitelně: vzájemně se potřebují. Nejen když se „buduje a kácí les“, ale i když jsou společnost a stát „znormalizovány“. Nakonec začnou překážet i vlastní zákony. Připomeňme si na tomto místě náš Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, VONS, který upozorňoval na porušování vlastních, komunistických zákonů, vzpomeňme na nebohé Ujgury v Číně, kteří jsou systematicky vyhlazováni, ačkoli čínské zákony to nepožadují. Zakázána je totiž nejen svoboda, ale i odlišnost. Komunismus nezakazuje jen činy, ale hlavně myšlenky. Linkuje pravidla diskuse tak, aby každý nesouhlasný názor byl rovnou vyloučen jako extrémistický, nehodící se témata jsou tabuizována, lidé odlišných postojů démonizováni nebo zesměšňováni, pochybující z vlastních řad pranýřováni. Pro výstrahu se tu a tam pošlou na převýchovu nebo vyhodí z práce, dětem se zakážou studia či vyšší pracovní pozice. Vlastní zákony i mezinárodní pakty (připomeňme Helsinskou úmluvu) komunistům nijak nepřekáželo v potlačování práva. Jen jim to trochu komplikovalo. Výtržnictví, příživnictví, urážka představitele světové socialistické soustavy, pendrekový zákon a podobné právní instituty, to jsou jen malé střípky ze socialistické zákonnosti.

Věřme, že to vše je už jen otázkou minulosti. To však neznamená, že nemáme být ve střehu. Považujeme-li svobodu za základní hodnotu našeho bytí, musíme právo na právo bránit ze všech svých sil. Musíme nejen čelit všem novým bezprávím, ale vypořádat i všechna ta stará. Po bezpráví, které se přikryje tlustou čarou, zůstane pachuť a křivda, emoce, které činí život bolavým a nesnesitelným.

Děkuji vám, že se o to snažíte. A děkuji našim spoluobčanům, že po dlouhých jednatřiceti letech konečně nepustili komunisty do Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.