Prvního července jsem zavěšením věnce u pamětní desky na senátním nádvoří uctil 77. výročí úmrtí senátorky Františky Plamínkové, která tuto funkci vykonávala od roku 1925 až do roku 1939. Zasloužila se o zavedení volebního práva pro ženy, protože sama založila Výbor pro volební práva žen v roce 1903. Na podzim roku 1938 byla zatčena a několik měsíců vězněna. Po propuštění se zapojila do odboje, kde se setkala s Miladou Horákovou. Františka Plamínková byla popravena nedlouho po heydrichiádě, po několikaměsíčním věznění. Potěšilo nás, že se této skromné pietní akce zúčastnily i zástupkyně Černošické Společnosti Letopisecké (ČeSpoLet), paní Jana Paďourková, Zdeňka Knězů a Renata Horešovská. Plamínková se totiž v roce 1939 přestěhovala do Černošic, kde si nechala postavit dům, v němž se scházely osoby působící v odbojovém hnutí.
Podrobněji o senátorce Plamínkové:
Františka Plamínková se narodila roku 1875. Její život je spjatý především se vznikem feministického a emancipačního hnutí. Byla zakladatelkou ženských klubů a působila i v mezinárodním ženském hnutí. Přestože studovala na učitelku, jejím životem se stala politika. Jako učitelka se však za Rakouska-Uherska nesměla provdat, což bylo však v roce 1918 i díky Plamínkové zrušeno. Zasloužila se i o zavedení volebního práva pro ženy v roce 1923, protože sama založila Výbor pro volební práva žen v roce 1903. Pro její emancipační snahy bylo velmi výhodné i přátelství s Tomášem Garriquem Masarykem, který na některé její akce přispíval. Život Františky Plamínkové se změnil rokem 1925. Toho roku se stala senátorkou a byla jí až do roku 1939. Nikdy se nevdala a neměla ani děti, což může být jedním z důvodů její odvahy a nebojácnosti, když roku 1938 napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém ho obviňovala a také mu vytýkala mnohé historické omyly, kterých se dopustil vjednom ze svých projevů. Něco takového samozřejmě nemohlo zůstat bez odezvy, a tak byla na podzim 1938 Františka Plamínková zatčena a několik měsíců vězněna. Po propuštění se zapojila do odboje, kde se setkala i s Miladou Horákovou. Do Černošic se Plamínková přestěhovala v roce 1939, kdy si zde nechala postavit dům. Zřejmě proto, aby byla v blízkosti Prahy, i když už se nemohla plně angažovat v politickém životě. Na domě jsou zajímavé především různé dřevěné doplňky a také jeho situování v prudkém kopci. Zde se scházely i ostatní (především ženy) působící v odbojovém hnutí a vilka prý byla koncipována tak, aby se z ní po smrti Františky Plamínkové mohlo stát rekreační zařízení členek Ženského klubu. K tomu však později nedošlo. Františka Plamínková byla popravena nedlouho po heydrichiádě, když předtím strávila několik měsíců ve vězení.
