70 let od popravy Milady Horákové

Letos je tomu 70 let od popravy doktorky Milady Horákové a tří dalších mužů po vykonstruovaném procesu. Na zločiny komunistického režimu nesmíme nikdy zapomenout, i proto jsme v Řevnicích a v Dobřichovicích uctili památku zavražděných. V Řevnicích tím spíše, neboť spolu s Miladou Horákovou byl odsouzen i místní občan doktor Oldřich Pecl.

Nacisti odsoudili Miladu Horákovou na 8 let, komunisti jí dali provaz. Zatímco světové osobnosti žádaly Gottwalda o udělení milosti, kolektivy závodů a úřadů celého Československa vyzývaly k nejpřísnějšímu trestu. Když se mluví o zločinech komunismu, podotýkají komunisté, že tehdy žádný komunismus nebyl. To je směšné jako vše, co k tehdejší době říkají. Pravda: zločiny nepáchal komunismus, páchali je konkrétní lidé, lidé ve zločineckém spolčení nejtěžšího kalibru, jakým byl tzv. socialistický, tehdy ještě jen lidově demokratický režim. Ano, nebyl tehdy komunismus, vládla zvůle a teror, junta, která uchvátila moc nad celým národem pod heslem vlády lidu a pokrokové dělnické třídy. Tu možnost jim daly jedny poblázněné volby v roce 1946, kdy spousta poctivých lidí uvěřila jejich proklamacím. Aby se ta junta udržela u moci, už žádné další volby neriskovala.

Je třeba říci, že diktatura proletariátu není nic jiného než genocida na vlastním obyvatelstvu. Ve jménu dobra a nejušlechtilejších myšlenek se dějí ty nejodpornější věci. Dnes, třicet let po revoluci přichází na scénu nová generace. Nezatížená bolestmi přechodu od socialismu, ale nezatížená též vlastní životní zkušeností s komunismem. Mládí přirozeně inklinuje k levici, touží po ideálním a sociálně spravedlivém světě, ale pozor na takové ideály, které je třeba prosazovat krví, vraždami, útlakem, vyvlastňováním a decimací širokých skupin obyvatel, ať už jsou to skupiny náboženské, sociální, profesní, intelektuální, nebo jen názorové.

Dejme pozor, abychom z dobrých úmyslů neopakovali staré chyby. Milada Horáková zanechala po sobě naléhavý odkaz. Byl to hlas poctivosti, statečnosti a síly pramenící z víry v demokracii a humanitu.