Senátor Oberfalzer: Co není uděláno rukama, jako by si nezasluhovalo úctu a ochranu.

Na 22. schůzi (19. 6. 2014) projednával Senát novelu tzv. autorského zákona. Do rozpravy aktivně vstoupil také senátor Jiří Oberfalzer. Jeho řeč k projednávanému bodu:

Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl upozornit při projednávání tohoto návrhu na jeden typický, řekl bych, naši novodobou demokracii provázející efekt, a to je neúcta k duchovnímu vlastnictví. Já mám pocit, že někde pořád hluboce v sobě máme zakódováno, že jediný produkt je kliková hřídel nebo nasbírané brambory, zkrátka že co není uděláno rukama, jako by si nezasluhovalo úctu a ochranu.

Tento zákon je o nárocích a právech autorů. A my tradičně při projednávání takovýchto předloh řešíme problém chování jejich kolektivních správců a dokonce bych řekl ještě spíše chování jejich výběrčích. Ano, já souhlasím s tím, že je tam mnoho excesů, že by měli v tomto ohledu mít daleko větší kontrolu, že by si kolektivní správci měli hledět toho, jakým způsobem ve veřejnosti vystupují jimi najatí zástupci v regionech. S tím vším souhlasím, ale jak to souvisí s tím, že autorovi náleží přece úplně stejná odměna, má stejná práva jako třeba majitel patentu. Ten přece s tím také obchoduje, prodává licenci k němu oboustranným obchodním jednáním a zúročuje svoji duchovní invenci úplně běžným způsobem. Tam nám to nevadí. Proč nám to vadí u spisovatele, u instrumentálního interpreta, proč nám to vadí u skladatele, tomu já nerozumím.

Myslím si, že by bylo dobré, abychom se na tuto předlohu dívali právě z tohoto pohledu a neřešili výběrčí v regionech. Že zazněla v diskusi ve výboru nebo v komisi také poznámka, že kolektivní správci autory šidí, když to přeložím jinými slovy – kdoví kolik oni vlastně těm autorům dají. No, je to spravedlivé, ale pak bychom se měli zastávat autorů vůči kolektivním správcům a neupírat autorům nárok na odměnu. Že jsou vybírány kolektivními správci, to je prostě systém, který je běžný v demokratickém světě a já si těžko umím představit jiný. Neumím si představit, jak Zdeněk Svěrák obíhá hotely a restaurace a žádá si od nich 50 haléřů, nebo kolik za to, že někde zaznělo v rádiu nebo v televizi jeho dílo. Prostě to nejde. Jiným způsobem se to dělat nedá.

Jedna část té předlohy je evropská direktiva, druhá část jsou legislativně technické opravy. A pak je tam jedna část, a to je mezi těmi pozměňovacími návrhy uvedeno pod č. 22, kde se řeší otázka další úlevy pro hotely a restaurace. Já chápu, že to je něco, čemu rozumíme všichni lépe než intelektuálnímu vlastnictví, a že zkrátka hoteliéři jsou chudáci, kteří jinak zbankrotují. Já bych zde rád zmínil jednu skutečnost, kterou jsem zjistil, a to, že Asociace hotelů a restaurací vede s některými kolektivními správci autorských práv jednání dva roky, s jinými dva a půl roku, s jinými rok. A po celou dobu tedy vlastně prodlužují nějaký závěr o vzájemném obchodním vztahu.

Dále bych chtěl říci, že není zákon napsán tak, že by museli provozovatelé hotelům platit za každé lůžko, i když tam nikdo nebydlí, i když na něm nikdo neleží. V § 100 odst. 6 je zohledněno, že při vyjednávání o odměně se bere v úvahu účel i způsob podnikání. Také jeho rozsah a okolnosti. Na základě tohoto paragrafu mohou, a také už jednají, správci s provozovateli hotelů či obráceně; provozovatelé hotelů s nimi o možných úlevách. Stejně tak existuje v zákonu § 99, který dovoluje, aby se povinný subjekt, v našem případě hoteliér nebo jejich asociace obrátili na ministerstvo kultury k zahájení správního řízení o nepřiměřenosti výše odměn. Možností, jak se mohou tito provozovatelé bránit, je celá řada. Chci jenom říci, že budu navrhovat, pokud postoupí tento tisk do podrobné rozpravy, abychom zamítli bod 22 z našich pozměňovacích návrhů – to jsou ta lůžka. Jinými slovy, podám protinávrh – vypustit bod 22. Pokud nebude bod vypuštěn, pak předložím pozměňovací návrh, který jste dostali do lavic. Čili je to podmíněný pozměňovací návrh. V tom případě navrhnu, ab úleva v § 23 – vysvětlím později – byla odejmuta. Protože není možno vršit a zdvojovat ochranu těchto specifických podnikatelských subjektů. Všimněme si, že na jiné se zde nehledí. A řešíme výhradně hotely a restaurace.

Chtěl bych říci ještě jednu věc. Samozřejmě naši legislativci nalezli v předloze řadu, zdá se, spíše drobných legislativně technických nedostatků nebo nedokonalostí. Nicméně je praxe, že při editace Sbírky zákonů se tyto drobnosti odstraňují korekturou. Není tam žádná věc, která by bránila tomu, aby mohl být zákon v praxi používán. Proto chci předložit v tuto chvíli návrh, abychom schválili návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V podrobné rozpravě se potom vyjádřím ke svým návrhům. Děkuji za pozornost.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Oberfalzer-ODS-Co-neni-udelano-rukama-jako-by-si-nezasluhovalo-uctu-a-ochranu-323857

Mohlo by se vám líbit...