Jak se zase jednou vlk nažral a koza zůstala celá

František Lambert přiznal, že byl členem Lidových milicí, a tvrdí, že se s tím svěřil svému šéfovi Janečkovi hned po nástupu do funkce a nepodepsal čestné prohlášení o svém nečlenství, jak si to žádá lustrační zákon, kterému vedoucí funkcionáři ČT podléhají. 

Genrální ředitel Janeček tvrdí, že to nepochopil a že mu nedodání čestného prohlášení uniklo. Hledá se řešení, jak to udělat, aby se nikdo z těch, kdo pochybili, nemusel ničeho vzdát.

Generální ředitel přichází s řešením hodným chytré horákyně. Pro Lamberta vymyslí novou funkci tak, aby nepodléhala lustračnímu zákonu. Mezitím se zeptá soudu, jestli někdo, kdo nepopírá, že byl členem LM, jím skutečně byl, když se tam sám vlastně nepřihlásil. Toto řešení se Radě ČT líbí a bere je na vědomí.

Mezitím se ukazuje, že Jiří Janeček byl od roku 1981 až do konce roku 1989 členem KSČ. Říká, že mu to v ničem nikdy nepomohlo, a zapomněl to uvést v rámci výběrového řízení na funkci generálního ředitele, protože se ho nikdo neptal. (Ale to mu možná pomohlo.)

Už aby to věčné kádrování skončilo! Za chvíli už nebudeme vědět, co si máme pamatovat a co jsme měli zapomenout. Navrhuji zahájit čtvrtý odboj proti věčnému kádrování. A k tomu Ústav práva na zapomnění národa.

Jiří Oberfalzer

Mohlo by se vám líbit...